Moje dětství bylo šťastné. Tehdy jsem si to neuvědomoval, nyní vím, jak moc důležité to pro člověka je. Měl jsem hodnou maminku a fajn tatínka, který byl oční chirurg a v útlém věku jsme se za otcovou prací stěhovali z Brna do středoslovenského Ružomberku, kde otec působil ve zdejší vojenské nemocnici jako primář.

Vyrůstal jsem v komunitě sportovně založených kluků, sice v totalitním průmyslovém městě, avšak  v blízkosti Velké Fatry a Nízkých Tater, kde se zrodila moje láska k lesům, horám a sportu. Kromě toho, že jsem v zimě  po škole hodil školní brašnu do kuchyně a utíkal s lyžemi na nejbližší svah, jsem se věnoval zejména plavání.  Ostatně jako hodně mých kamarádů, poněvadž v Ružomberku sice v té době nebylo k zábavě  skoro nic, zato tam byl docela slušný plavecký bazén. Ještě jsem ani mockrát nestihl pozvat děvčata na rande na promenádu kolem Váhu a už jsem se ocitl zpět v Brně, kde otec přijal místo primáře v brněnské Vojenské nemocnici a já, ač rodilý Brňák, jsem se stal cizincem ve vlastní zemi a bojoval jsem na gymnáziu o aspoň trochu slušné známky z češtiny. Nejvíc smutný  jsem tenkrát v těch patnácti byl z toho, že jsem někde daleko nechal svoje kamarády a oblíbenou přírodu.

Volba studia na lékařské fakultě pro mne byla vcelku jasná, otec i strýc byli lékaři, sestra studovala v Brně již také medicínu – obor stomatologie. Po absolutoriu jsem nastoupil na gynekologicko-porodnickou kliniku na Obilním trhu a právě v tom roce se narodilo první dítě ze zkumavky, počaté na tomto pracoviště. Bylo to první dítě ze zkumavky v tehdejším komunistickém bloku a znamenalo to pro českou reprodukční medicínu opravdu velký úspěch a slibný začátek éry asistované reprodukce. Věnoval jsem se práci, která mne bavila, a poznal jsem díky ní i svoji milovanou ženu, která mi vstoupila do života v roce 1990, kdy nastoupila jako mladá lékařka na stejné pracoviště. Dále jsme pak žili pracovní a nakonec  i soukromý život spolu. Spolu jsme spřádali všechny plány, spolu jsme slavili úspěchy a spolu jsme vzdorovali i prohrám.  Myslím, že je to i díky tomu, že oba máme sportovní duši. A je pravdou, že co jsme dokázali,  jsme dokázali díky společnému partnerství a úsilí.

A doufám, že to pozitivní, co jsme do budování naší kliniky za dvacet let vložili, celou tu naši energii, pacienti sami pocítí a bude jim to ku pomoci v jejich léčbě.

Členství v odborných společnostech a dalších orgánech:

• Československá gynekologicko – porodnická společnost – ČGPS
• Sekce asistované reprodukce – člen revizní komise výboru SAR ČGPS
• Endoskopická sekce ČGPS
• Endokrinologická sekce ČGPS
• Sdružení soukromých gynekologů ČR – SSG ČR
• Evropská společnost lidské reprodukce a embryologie – ESHRE
• Mezinárodní společnost pro preimplantační genetickou diagnostiku – PGDIS